3 Days Trip :)

Ahojki přátelé☺ tady v Irsku kdysi zjistili, že mají ve škole děcka málo prázdnin, tak vláda vymyslela tzv. „Bank Holiday“ kdy všechny banky mají zavřeno a tím pádem má celé Irsko volno ☺ Tohle pondělí jsme takové Bank Holiday měli a patřičně jsme toho využili. Udělali jsme si SUPROVEJ třídenní výlet! Fakt uplně bomba… kde začít…
Dalo se nás do kupy nakonec 5 lidí, já a Rasťo, Markéta s Krystínou a Fabián, jeden němec, suprovní týpek. Krystína studuje turistický ruch – něco na ten styl, takže plánovala celou cestou a sháněla hostely. Všechno se jí to podařilo moc dobře zajistit. Já jsem zajistil vozítko, takže jsme se 3 dny projížděli v černé KIA, byla to fajn kára a vrátili jsme ji bez škrábnutí narozdíl od minulého výletu :)
V pátek v 16 hod jsme s Krystínou jeli na letiště do půjčovny, vyzvedli auto a posbírali zbytek bandy. Krystína se se mnou občas střídala v řízení a musím říct, že je fakt šikovná. Jezdit na levo není zas tak hrozný, ale irské cesty tu jsou velké asi tak jako naše krajnice u cesty :))) takže v noci za hustého deště se vyhnout protijedoucímu vozidlu je kunšt.
Večer jsme dorazili do Galway, docela pěkného městečka a přespali jsme v hostelu přímo v centru, byl to fakt suprovní hostel – vyhrál loni nějakou cenu jako top 10 hostel of the world, takže jsme si to docela užili i ráno na snídani :) dostali jsme dokonce pomeračoví džusík:) V pátek večer jsme ještě vyrazili na průzkum nočního Galway – mimo irky s 2 palcovými sukýnkami jsme potkali taky pouliční umělce i neumělce :))) Bylo dost rušno a sem tam se i zpívalo – ehm... zpívalo ... spíš hééékalo :) Nejvíc mě oslovil harmonikář, kterého jsem točil na video asi 3 minuty, byl suprovní, ale banda se mi ztrácela z dohledu, tak jsem frčel dál – harmonikář pořád říkal cosi jako „money money“, ale jak jsem mu měl vysvětlit, že anglicky neumím :)))
V sobotu ráno jsme se probudili do zamračena ale na tváři nám zářili úsměvy a v srdíčku svítilo sluníčko :) Podle plánu jsme vyrazili na výlet a na to, že v podstatě sluníčko opravdu nevylezlo, tak jsme nezpanikařili a turistický ruch jsme podporavali za všech okolností :) Dorazili jsme do Kilmore, supr místo s nějakým zámkem a kostelíkem a zahradou a mauzoleem a jezírkem. Nebylo to nejhorší :) zaplatili jsme za to asi 7 Euro, takže jsem si řekl, že si to aspoň za těch 7 Euráčů musím užít a tak jsme všechno prošmejdili a nafotili jsme kupu fotek, takže nakonec jsem možná ještě i pár Euro vydělal :)
Projížděli jsme různě okolí a když nás něco nadchlo, zastavili jsme, udělali 1500 fotek :) a zase jeli dál... večer jsme dojeli k moři a to bylo fakt něco. Vlny byly celkem solídní, možná tak 3 metříky a vítr.... tyjo, to byl mazec. Fičelo a vlny se rozbíjeli o nábřežní šutráky tak, že voda cákala až na silnici... některý auta z toho museli mít asi sem tam překvápko, ale bylo to akční :)) Hledali jsme náš 2. hostel... řídila Krystína a hostel našla... do teď se divím jak, protože hostel byl úplně někde mezi pustýma loukama na konci takové teréní cesty ... když jsme přijeli, byla noc, pršelo, fičel silnej vítr a tak kdosi řekl: „Viděli jste film Hostel?“ ... kdo viděl, tak pochopí, že se tohle téma moc holkám nelíbilo :) Já film neviděl, ale prej se jedná o nějaký strašidelný filmík – něco jako horor :) V hostelu nás ale uvítala milá polka :), jenomže za chvíli nás poslala ven do nějaké buňky a že si máme najít pokoj 3 ... po krátkém pátrání jsme pokoj našli.... A teď to příjde :-)))) Nejvíc FUNNY co jsem v hostelu zažíl bylo takové speciální udělátko :))) nevím ani jak to popsat... Markéta to nazvala honosně „spacák“ :-)) ale v podstatě se jednalo o speciální prostěradlo v takovým divným tvaru. Člověk si do toho vleze a zjistil jsem, že je to k tomu, aby se nemusely v hostelu tak často prát peřiny :))) Já jsem na to dlabal, protože mi to připadlo fakt úlet :) a všechno jsem přežil ve zdraví i když jsem spal na poschoďovce v druhým patře – postel měla asi tak 70 cm na šířku a byla bez zábradlí cca 2 m nad zemí :( takže riziko úrazu ... naštěstí už mám jenom jednu ledvinu, takže nemám toho tolik co ztratit :))))))
Sprcha byla teplá, ale jenom pro první 3 lidi :))) Spolubidlíci v poho – italové, nonstop nás pomlouvali italsky, akorát že Krystína mluví italsky plynule, takže nám symultálně překládala :) a to jsme se fakt hodně pobavili :))) Ráno jsme si uvařili, resp. kamil uvařil :))) supr kaši a dali jsme si k tomu kupu ovoce. Tady bych chtěl taky skromě dodat, že jsem vařil i předchozí večeři s Markétou, jenomže maso omáčku jsem vybíral já a ta byla tak děsně ostrá, že jsem ji sám nedojedl... :( takže mám radost, že snídaně byla už lepší.
V neděli ráno nás čekalo úplně neskutečně kouzelné počasí – modrá obloha, krásný sluníčko a čerstvý vánek ... zjistili jsme, že hostel je sice stále tak škaredý jako v noci :) ale hned vedle bylo super jezírko nebo možná moře :) a v dálce nějaký hory. Natěšení na zážitky jsme vesele vyrazili a tentokrát jsme mířili na atrakci výletu – Cliffs of Moher. Po cestě jsme se párkrát zastavili na zajímavých šutrech – Markétě se to děsně líbilo, ale mě to připadlo jako turistická bublina... bylo to zadarmo, takže jsem si to užil asi tak na 2 Eura a ty jsem si ušetřil na horší časy :) (pokud nechápete mojí logiku vydělávání Eur v Irsku, musíte číst předchozí články :))
Dorazili jsme na suprovní skalnatou pláž. Vlny měli tak 5 m, fičel vítr, ale bylo moc krásně. Blbnuli jsme a vypátrali jsme super místo, kde vlny naráželi na skaliska... samozřejmě jsme se snažili dostat kvůli fotkám co nejblíž... nakonec po 30 min blbnutí to zkončilo tak, že se Fabián, Krystína a Rasťo museli převlíknout do suchýho :)) ... no bylo to žunda :) máme i fajn videa, kdy letí vlna přes Fabiána, který nic netušíc postává opodál, v následném záběru z něho tečou potučky vody :))) vypadá to kouzelně :) Chudinka :)
Pak jsme navštívili přilehlou malebnou vesničku, nakoupili tuny pohlednic a krásných nepotřebných turistických drahých věciček :)
Cliffs Of Moher byly úplně fantastický – asi tak 200 m vysoké útesy přímo nad mořem – vlny byly obrovský a voda cákala hoooodně vysoko. Počasí jsme měli taky super a udělali jsme milion skvělých fotek. Z jednoho 200 m vysokýho útesu si člověk mohl za 10 Euro skočit do moře, kde čekala pobřežní hlídka se záchraným člunem a helikoptéra, která vás pak vyveze zpátky nahoru na útesy................ tak jsem si skočil asi 2x :))Nevěříte mi? Věřte! :))))))
Večer jsme opět zacampovali v super hostelu Jamajca Inn, byl perfektní, ale byli jsme tak dobytí, že jsme už v 10 večer zalehnuli do hajan... první věc, kterou jsem kontroloval bylo, jestli mají v hostelu taky ty super „spacáky“ :-) a co si myslíte??? Chlámali jsme se asi 5 minut když jsem odkryl peřinu a na mě vykouknulo známé podivné spacáko prostěradlo :)))) Tentokrát jsem ho použil a bylo to v poho:)
Pondělí, náš poslední den byl o moc lepší, než jsem čekal... chtěli jsme jet na turismus do Limeriku, takového městečka, kde všichni jezdí, ale dobře jsme udělali, že jsme vyrazili na Loops Head, další konec světa!!! Našli jsme místo, kde nebyl skoro žádný turista, jenom maják obrovské útesy, skoro jako na Cliffs of Moher... fakt jsme z toho byly úplně happy. Výhled jsme měli na rozbouřený atlantický oceán kterej se rozléhal všude kolem nás, úžasný výhled... najednou jsme v dálce zahlídli černou čmouhu, která se k nám asi za 2 minuty tak přiblížila, že mě to fakt vylekalo... takže jsme nasadili sprintovní tempo zpátky k auto. Já, Rasťo a Markéta jsme to tak tak stihli, fakt na minutu přesně, ale Krystína a Fabián už dorazili totálně na kost mokří! :) Naštěstí už na to byli zvyklí z nedělě:)))) takže jim převlíkání šlo docela rychle :) Přišla asi 10 min sprcha, takovej fofr ve změně počasí jsem zažil snad jen na Floridě... to vám tak někdy svítí sluníčko a pak se za 5 minut otočíte a za další 2 minuty lije tak brutálně, že nestihnete ani otevřít deštník... za chvliku ale zase svítilo slunko a obešli jsme útesy, seděli jsme, čučeli na krásnej oceán, na rozbouřený moře a fotili a fotili a fotili a jestli ještě neumřeli, tak fotí dodnes :))))

Odpoledne jsme frčeli „domů“, auto jsem stihul vrátit asi tak 10 min těsně před deadlinem, jinak by nám započítali další den půjčovného :) a večer už jenom prohlížení fotek, dobré jidlé a šupky dupky do peřin.
Výlet byl úplně nejlepší, co jsme tu měli... padlo hodně Euro :) ale stály fakt za to. Viděli jsme velkej kus Irska a v autě byla fakt švanda. S partyjou jsme si dobře sedli a budeme na to vzpomínat ještě hooodně dlouho. Až se prohrabu fotkama, tak vyvěsím zase foto video a můžete trochu ochutit atmosféry, ale na fotky se to fakt zachytit nedalo.

Teď mě čeká perný týden studijní – asi i víkend strávím doma a budu psát nějaké eseje, takže se ozvu zas za týden :) Mějte se fajn všude kde se nacházíte :)

Už BRZY nové články!!!

Ahoj skupino:)
poslední týden byl dost nabitý, trochu více se věnuju škole, hlavně proto, že teď pojedu na víkend na výlet na skvělý místa! Doufám, že nám výjde počasí abych vám mohl ukázat skvělý fotky a popsat supr zážitky. Doufám, že nappisky nebudou vypadat třeba takto:
den první: "Jak jsme poprvé zmokli..."
den druhý: "Došlo nám suché oblečení a je nám strašná zima..."
den třetí: "Už ani nevíme, jak vypadá slunce, oblečení už ani nesušíme"
den čtvrtý: "Pozor na kaluže :))))"
den pátý: "Dnes si beru na výlet jenom plavky :))"

No, tak snad to takhle nedopadne :)))
Přikládám ukázkové foto jídla, které jsem nedávno kuchtil :) Některá jídla si fotím a třeba se mi podaří zkompilovat něco o jídle :) Uvidíme... nechte se překvapit :)
Jinak připravuji článek na téma "Irské anomálie, aneb všude dobře, v Česku nejlíp" :) myslím, že to bude hodně vtipně orientovaný článek, ve kterém se dozvíte, čemu všemu se tady divím, resp. čemu se už po 1. měsíci ani nedivím :)
Pozn.: Dneska nám na zahradě přibila cedule 3x1 metr s reklamním nápisem na Pizzerii.... ???
Pozn2.: 2 dny zpátky jsem u nás na chodbě našel jen tak volně pohozený 2 metrový bilboard na filmový festival :))

Mějte se a brzo vás zahltím zážitky.

PS: V neděli kitesurfing moc nevyšel, takže chmurné myšlenky nebudu popisovat. Tento blog je pozitivně laděné místečko klidu a pohody :) Takže si příště udělejte horkou čokoládu, sušenky a přeji příjemné počteníčko :)

(Ne)obyčejný víkend v Corku

Ahojki čtenářy a čtenářki :) mám za sebou další víkend. Byl opět perfektní. Tentokráte strávený "doma" v Corku. V pátek jsme s international bandou vyrazili na večeři k řekyni Antonii, vařil islanďan Oli a moc se mu ty kuřecí kousky zapečené v omáčce se sýrem a rýži povedli. Fakt SUPER! :) Mňam mňam. Tenhle víkend vlastně bylo docela dost suprovního jídla:) No, budu pokračovat o jídle až za chvíli...:)
U Antonie jsme kecali a kecali a kecali a... pak jsme vytáhli starou dobrou hru "na filmy" :) To každej napíše na papírek nějakej oblíbenej film, hodí se to do klobouku a pak se rozdělíte na dvě skupiny. Z každé skupiny jde postupně jeden zástupce a losuje nějaký film. Přečte si to v duchu :)... což naštěstí skoro všichni pochopili :) a pak se to bez mluvení, pantomimicky předvádí. A kdo to uhodne nejdřív, má bod. No, šlo to docela dobře a většinou jsme to uhádli tak do 5 vteřin, jsme všichni fakt talentovaní tady na UCC :))) Jinak jsme pak vykládali vtipy v angličtině :) Zazněl tam taky jeden:
"Do you know, why does the dwarf smiles when he goes to the work in the morning?"
"Because the grass tickles his balls!" :-))) No, nebudu to pro jistotu překládat do češtiny pro citlivější povahy :) Myslím, že to není zrovna slušný vtip, ale hold, je to jen vtípek :)
V sobotu jsem vyrazil do sboru CASD. Bylo tam klasicky 20 lidí... všichni se do Corku sjíždí z různých koutů. Nechodí tam žádní Irové a spíš samí afrikánci... takže jsem měl dost problém rozumět. Nicméně kázání měl polák a mluvil anglicko-polsky. Fakt jsem ho obdivoval, protože řekl myšlenku anglicky a pak ji hned překládal do polštiny. Měl jsem pocit, že se sem tam ztrácel, ale fakt borec. Já bych si na tohle netroufnul. Pochytil jsem to, že mluvil o odpuštění... docela zajímavé. Znám jedno přirovnání: "Voudpouštíte?"
"Víte co se děje když nevodpouštíte?"
"Je to hroznej pocit. Ale když vodpustíš, to se ti uleví."
"Aaaaaah, uvolnění. Ale když nevodpustíš, to pak cítíš úplně všechno, na nic jiného se nemůžeš soustředit než na to, že potřebuješ vodpustit." :-)))
No, a takhle to asi s odpouštěním si navzájem taky funguje :) Už jsem to zažil v obou případech, jaký to je, když musíš "vodpustit" a doporučuji odpustit co NEJDRYCHLEJI, živote je pak jednodušší a takový hezčí, nevěříte? Věřte! :-))))
No a tak jsem v sobotu odpoledno povídal na Skypu s lidmí, které mám rád a chybí mi tady, fakt hodně :) Takže to byl fakt veslý den. Večer k nám dorazili holky, Krystína "Martina" :-) s Markétou a koukali jsme se na filmy až do 3 do rána :) Před tím jsem vařil palačinky :) Všechno v pohodě proběhlo... akorát první 2 palačinky jsem dost drsně připálil... špatná pánvička. Naštěstí dorazila nějaká polka z ulice a sháněla naši nezbednou sousedku Dominiku. Bušila na její dveře a panikařila, že nezvedá telefon a neví co s ní je... tak jsem se s tou polkou s ulice seznámil, podařilo se nám probudit Dominiku - byla jen fakt totálně vytuhlá (já vím z čeho, ale to vám neřeknu :-)))) a tak mi ta polka z ulice asi za 5 minut donesla skvělou teflonovou pánev. Dobrý co? :) Takže jsme dlabčili a dlabčili a palačinky byli i na snídani :) Ale fakt se povedly Kamilovi, je fakt dobre! :-)))) .... můj kamrád Luboš říká: "Člověk se musí pochválit aspoň 3x za den, když to za něj nikdo jinej neudělá!" :-)
Filmy byli fajn, ale asi tak v půlce jsem to zalomil a chrněl jsem až do rána. To jsme plánovitě vyrazili do katolického kostela na mši. Takže nakonec to tady není tak moc komerční a chlastací jak vypadá. Byl jsem rád, že jsme tam zašli, protože to bylo fakt dobrý. Nějak se v tom moc neorientuju, v těch kostelních věcech... ale kázání co měl kněz bylo ... ani nevím, byla tam taková ozvěna, že jsem pochytil jen to, že to byl biblický příběh o 10ti malomocných. Ježíš je všechny uzdravil, ale jen 1 přišel Ježíši poděkovat. To je smutná realita lidí... často prosíme, dostáváme, ale vděčnost?
Jinak pak byli nějaké zpěvy, to jsme se nějak nechytali, jelikož díky ozvěně nebylo rozumět a dle proramu jsme taky nepochopili, která píseň se zrovna zpívá, takže až se řeklo "last song", tak jsme věděli, kde v programu jsme :))) a nějaké zvuky jsme taky vyloudili, někteří asi i zpívali :-))) Jinak ten jejich pěvecký sbor byl fakt super. Docela mě mrazilo po zádech, když zpívali asi tak 8mi hlasně... :) Fakt, znělo to hodně dobře. To se mi líbilo asi nejvíc.
Neděli jsem zakoupil tzv. "shoppingem" a vydali jsme se na LIDL tour :) LIDL tu je nejlevnější a fakt se tam vyplatí nakupovat. Takže jsem zase donesl domů asi 20 kg jídla, což mi asi na 2 dny zas vystačí :-))))))))))))))))

Jinak jsem večer šel do Mardyku, sportovního centra, abych v 19:05 zjistil, že se v 19:00 zavírá o víkendu :-( Takže jsem se vydal "domů", po ceste jsem potkal Martina, pokecali jsme o všem možným :) a zakončil jsem den filmem "Bourne ultimatum" Doporučuji milovníkům akčních filmů... fakt mě to bavilo. Nepatří určitě k těm nejlepším, ale když nemůžete spát a v patře nad váma irové zase válčí a máte pocit že se vám propadnou do postele, tak je to dobrý film :-))

Mějte se fajn a zase pište veselé vzakzíky:)
Pozn. Příště snad už napíšu něco anglicky, jelikož na web chodí pár international studentů... myslím, že tenhle web čtou i někteří rodiče mých kámošů, takže bych chtěl dodat, že:

Rasťo je hodný kluk, každý den se učí a stele si postel. Taky chodí brzy spát a pořád čte nějakou doporučenou literaturu. Vaří samé zdravé jídlo, uklízí a je to vesměs moc veselý člověk. :-))) Vážně, je to supr spolubydlící, lepšího jsem nemohl mít. Už umím plynule slovensky :)

Jak se chlastá v Irsku :)

Ahoj všichni! Jmenuju se Kristýna a teď jsem de facto Kamilova spolužačka tady v Corku, a to i přesto, že nemáme ani jeden společný předmět (já totiž studuju takové ty humanistické blbinky☺).
Asi se někteří podivují, proč sem něco píšu, ale je to docela prosté – minulý týden si Kamil nechal ujít opravdu skvělou sondu do tajů irské kultury a tak jsem mu slíbila, že to zdokumentuju. A takhle to bylo:
Minulý čtvrtek se v universitním baru konal jazzový koncert a tzv. Open mic (zdánlivě amatérské zpívání a hraní, ale pokud nejste opravdu dobří, tak tam nelezte ☺), a to jsme si nemohli nechat ujít, zvlášť když to bylo zadarmo ☺! Koncert byl vážně moc pěkný (slovo naprostého jazzového ignoranta), ale skončil ňák brzo a tak naše česko-slovenská skupinka vymýšlela, co podniknem dále. Odpadlíci (mezi nimi i Kamil) šli spát, a tak jsem zůstala „sama“ s hodnejma česko-slovenskejma klukama: Rasťo zo Žiliny, Maťo a Tomáš z Nitry a Jirka s Martinem z Prahy a Míša (to je holka!) z Prahy. No a hlavně s námi šlo moje zánovní kolo, které si hodně oblíbil Maťo a vozil se na něm stylem, že jsme všichni pochybovali o tom, jestli měl jako malý kluk vlastní kolo… Nějakou dobu jsme bloumali městem a snažili jsme se najít nějaký bar, kam bychom zapadli, ale všude byli hrozné fronty polonahých Irek, protože čtvrtek je tu chlastací den č.2 nebo 3. Také jsme společně došli k závěru, že Irky jsou vážně úplně jeté – nemají na sobě skoro nic a to i přesto, že je hrozná zima a navíc se vždycky ožerou jako prasata, takže i kluci tvrdili, že jsou nechutné.
Nakonec jsme našli jednu hospodu, kde to vypadalo celkem slušně (až do doby, než jsem šla na záchod, kde mě málem poblila jedna slečna v příšerně krátkých šatičkách), dali si pivo (Rasťo a já jsme machrovali a dali si asi to nejhnusnější víno, které jsme kdy pili) a spokojeně jsme kecali. Taky jsme chtěli trochu trsnout, ale než jsme se odhodlali, tak už zavírali krám a museli nás od tama doslova vyhánět a to jsme byli všichni relativně střízliví!
Když jsme se ocitli na ulici, byla už naše skupinka značně zredukovaná a to: Rasťo, Maťo (slovenská frakce) a Martin a já (česká frakce), ale domluvili jsme se skvěle. Ulice vypadala dost šíleně: všude plno děsně opilých lidí, binec, řev a to už byli skoro tři hodiny!!! Ale největší zábava nás teprve čekala! Za prvé, nám všem jaksi vyhládlo, ale naštěstí jsme narazili na otevřenou pizzérku – take away, dali dohromady drobásky, které nám zbyly a nashromáždili jsme celých 6 euro a zhruba 80 centů. Zatímco Martinové venku hlídali kolo a balili nějaké Irky, já s Rastěm jsme stoupli do dlouhatánské fronty a přemýšleli, jakou pizzu vybereme. Když jsme se dostali na řadu, zjistili jsme, že pizzu už vážně nedělají, ale že jim ještě nějaká zbyla … poslední, za 13 euro. To jsme samozřejmě neměli, ale nevzdali jsme se a na pult vysázeli drobné … a představte si, ten Ind se nad námi smiloval a dal nám obrovskou pizzu! Jak nám chutnala a jak jsme byli štastní za takový výhodný kup! (Jak by řekl Kamil, vydělali jsme skoro 7 euro!). Pizzu jsme si hezky vychutnali u řeky a nemohli jsme si vybrat lepší místo, neboť tam právě skupinka irských mládežníků (ze kterých se vyklubali Kamilovi spolubydlící) házela do vody různé předměty: začali s kameny, pak tam hodili takový ten dopravní kužel a nakonec několik plastových bariér, které tam byly kvůli silnici, která se opravuje. V tu chvíli jsme se všichni málem smíchy počůrali, ale teď vím, že do řeky Lee se radši koupat nebudu. Posilněni pizzou jsme v klídku pokračovali směrem k domovům, nebýt Martinů, kteří dělali psí kusy s mým kolem. Začlo to nevinně: Martin z Prahy si pohodlně sedl na štangli a jen tak se vozil, pak se mu ale zničehonic připletl do cesty Maťo a tak Martin krásně přepadl a pohmoždil sebe i kolo. Pak se pokoušeli to opravit, protože to vypadalo, že se možná něco stalo brzdám, ale naštěstí to bylo v pohodě, což Martin demonstroval tak, že prudce brzdil a kolo vždycky o několik metrů poskočilo a jednu kolemjdoucí Irku to natolik zmátlo, že si myslela, že takhle to to kolo dělá běžně. Je ale vidět, že kluci jsou nepoučitelní, protože Martin přepadl přes řídítka ještě jednou a potom se někomu podařilo shodit řetěz, ke kterému jsme se všichni nahrnuli, zašpinili se od hlavy až k patě a nakonec se to nějakým šikovným ručičkám podařilo nahodit zpátky (ale vím, že to nebyl Martin, který se všude oháněl svým zlepšovákem – miniaturními klacíčky z přilehlé zahrady).
Ve veselém rozpoložení jsme nakonec došli na křižovatku, kde se naše cesty rozdělili a každý se pak odebral ke svému domečku.

Weekend Trip

Čauki pro všechny čtivuchtivce mého bločku :) Tak zatímco většina z vás prožila snad skvělý víkend v Ostravě na Míráku, já jsem výletoval, aby mi po vás všech nebylo tak smutno. Asi před 2ma týdnama jsme se s bandou domluvili na výlet. Půjčili jsme si 2 autíčka – Focusy, a nakonec jsme jen v 7mi turistech vyralizili. Výlet byl dvoudenní a z Corku jsme vyrazili v sobotu brzy ráno.
No,čekalo nás mnoho veselých zážitků a bylo by jich asi na 30 stránek...žel,asi ani vy nemáte tolik času na pročítání všeho,takže spíš ve stručnosti vypíchnu to, co mě dostalo nejvíc. Fotky zde dávám také spíše reprezentační, jak už jste zvyklí, kompletní fotoprezentaci umisťuji nad článek do YouTube okna a nebo v pravém panelu můžete najít odkaz na foto video ve vysoké kvalitě (pro načtení celého videa si musíte počkat tak 5 min :(
Takže jsme vyrazili do Dingle, což je asi 3 hodinky cesty. Po cestě jsme zastavili u prvního moře... přejeli jsme malý pahůrek a vyvalili se na nás asi 2 metrové vlny, fakt hodně hustý! Úžasná písčitá pláž, modré nebe, slunce, surfaři, plážová kavárna, byl zrovna odliv, takže obrovská písčitá pláž... Hned jsem se vyslíkl do kraťasů a blbnuli jsme ve vodě, fotili jsme opět jako strhaní :))) BOMBA, SUPER TRUPR! :) Fakt nejlepší zážitek z celýho dne, měl jsem pocit, že jsem v jiném světě, tak jsem pořád poskakoval po pláží a užíval si to! Autem jsme pokračovali nějaký čas podél moře a okusili jsme první super úzké horské serpentíny.
Výlet jsem absolvoval s řidičem Olim. Je to borec z Islandu, studuje folklor. Je to supr člověk, ale jeho řidičské schopnosti jsou ... není na tom zrovna nejlíp. Zažíl jsem perné chvíle a opět moje srdíčko utrpělo šoky. 2x na půl v příkopě, řazení přes zuby, místo 5ky řadí standartně 3jku apod .... :) Pojištění bylo jenom na Oliho, takže jsem to řídit nemoh, což mě taky trochu vadilo,ale vydržel jsem to a vlastně jsem živý a zdravý! :)
Dorazili jsme teda k sobotnímu obědu do Dingle, prošli jsme si klasicky turistické kolečko :)... dobrý to bylo :) a dali si svačinku, to mě bavilo nejvíc :) Pár historek přeskakuju a dostáváme se opět k suprovnímu skalnatému pobřeží někde na západ od Dingle... Objelivili jsme tam vlastně první ovce... Zde jsem bandě povykládal příhodu, jak jsem kdysi ve Walesu zachránil ovečku, která uvízla na skalách a tekla jí krev... od té chvíle jsem pro Oliho tzv. Sheep Saviour = Spasitel Ovcí :)) Pro Oliho jsem „Sheep Shaver“ = Holič ovcí :))) Toho jsem se do teď v podstatě nezbavil, ale k mé přezdívce se váže spousta vtipných průpovídek. Jsem takový oficiální zástupce ovcí tady v Irsku :))) Zde bych chtěl říci, že mi to nevadí a zcela se s tímto posláním ztotožňuji! :-)))) No, prostě byla řezba... ve foto videu uvidíte třeba foto holek na kamenné zídce... nebo taky vrcholek kopce se zvláštním šikmým šutrákem, který podpírám, aby nespadnul :) Navštívili jsme také několik staletí starou kapli, která mě teda nějak moc nevzala, tak jsem to ani nefotil a taky historický bunkr či co, za který jsme zaplatili asi 3 Euráče... nicméně jsem si to tam s bandou užil tak aspoň za 10 Euro :) a tím jsem vlastně 7 Euro vydělal :) Takže to byla docela dobrá brigádka. Takhle tady chodím na brigády docela často :) Příště zase napíšu, jak tady vydělávám na jiných věcech :)))
Již za tmy jsme dorazily do Kenmare, tam jsme přenocovali v hostelu, který byl fakt dost supr... spinkalo nás 7 v jedné místnosti, což samo o sobě byl zážitek... chrápali jenom 2 lidi, ale mě to nevzbudilo a nebyl jsem ani viníkem :) Hostel proběhl bez zvláštních zážitků... teda vlastně... ráno nás každého osobně sprdnul nějaký týpek... že prý jsme večer drze rušili a dupali atd... omluvili jsme se, já jsem mu popřál hezké ráno a dobrou chuť a byl jsem v klidu :))) Ráno se vařila kaše ... ostatní říkali, že to šlo :), ale Krystína si vezal celou misku ještě domů :)
A nedělě? Už bylo kapku pod mrakem, ale i tak supr počasí na Irsko... nějak nechápu, ale zatím je tu snad víc hezky, než v ČR...
Neděle začla v hoooodně tajmené bažinaté krajině, kde jsme objevili kamenný kruh... asi po nějakých drujdech či co...:) a tak jsme se brodili po pás bažinou, hustým pralesem, naštěstí jsme měli šavle a naši nosiči měli dost energie... juj sorry, to jsem odbočil :))) Né, vážně, bylo to hodně mimo civilizaci. Ve fotovideu najdete Kamila poskakujícího na šutru u jezera a hromadné foto u šutru v kruhu ... tady se odehrála historka dne – alespoň pro mne :))) resp. :-((( Úryvek z konverzace:
Kristýna: „Děcka, já jdu tady dole po těch šutrech u vody. Myslíte, že se dostanu na druhou stranu?“
Kamil: „Jo, v poho, já jdu za tebou Krystino.“
Kristýna: „Kamile, bacha na tyhle šutráky, kloužou...“
Kamil: „Jasně speeoložko, vidím, v pohodě!“
----------- bum ---- řachh---- čvacht ---- čvacht-----
Kamil: „A do... píp.... píp.... píp... Tyjó, nééééé....“
Kristýna: „Hahahahahahahahahahahaha....“

Takže asi tak nějak jsem se kvalitně vymáchal po kotníky v krásném jezírku. Jezírko bylo v celku ledové a podnebí poněkud chmurné, což naznačovalo to, že já a mokré tenisky strávíme celý den spolu :( Ale vzal jsem to sportovně, vyždímal ponožky, vylili vodu z botů a za pár chvil si na to nikdo – kro mě mě a mojich botů – nevzpoměl :)))) Já jsem za tenhle zážitek rád, protože ho nikdo jiný nemá :)
Pak jsme dlouho projížděli irské asi 2m široké „dálnice“ :) Vyhnutí 2 aut bylo zcela nemožné, takže jsme to řešili typu, kdo to má blíž na couvačku k odpočívadlu, má smůlu :)) S Olim to byl párkrát skoro off-road závody :) ale nakonec vše dobře dopadlo. Ztratili jsme se asi jenom 2x a našli jsme se asi celkem 4x :))) Jinak jsme zase zaparkovali v malebné vesničce, krmili jsme labuťe a pak jsme vyrazili na můj oblíbený Sheep`s Head = Ovčí hlava. To byl TOP NEJ zážitek nedělě. Aspoň pro mě! SUPR, BOMBA, TRUPR! :))) Považujeme to oficiálně jako konec světa, kde moře na obzoru teče přes okraj, kde najdete skáli asi 150 m nad mořem a volným pádem si vžít život není problém. Nakonec jsem neskočil přes veškeré přemlouvání :))) dělám srandu, moc se mi líbila kombinace slunečních paprsků pronikajících hustými mraky, krásný bílý maják, zelená travička, obrovské skály, bouřlivé vlny tříštící se o skály a samozřejmě všudypřítomné čokoládové kuličky volně pohozené po trávě :))) Někteří mají takovou teorii, že jsou to i ovčí bobky či co, ale tomu se mi nechce věřit! :-) Naštěstí jsme všichni byli před večeří a před jídlem se nemlsá :))

Tak přátelé a kamarádi, tady končím. Dorazili jsme živý a zdraví, o pár Euro lehčí :) ale zážitků mraky! Škoda, že jste nejeli se mnou! Těším se na vaše zážitky z Míráku, na fotky a všechny historky, novinky a ... však víte na co myslím :-)
Mějte se suprově.

Blarney Castle Trip /výlet/

Přesně jak jsem čekal, už se to začíná pěkně kupit a času ubývá, takže článků na blogu bude asi také ubývat :( Ale nebojte, nezapomenu na věrné čtenáře a čtenářky :) Dokonce příští článek bude i v angličtině, protože přibívají i mezinárodní fandové :))) Respektive, jedná se o jednotlivce... zatím :) Pozn. Postupně pracuji na těch fotkách od Irek... ale je to docela složité je fotit a být při tom nenápadný :-)))

Tak jsem se v neděli odpoledne vydal s klasickou bandou na výlet na BLARNEY Castle Tentokrát to bylo mezinárodní jen v pojmu ČR x SR :), ale srandy jsme si užili fakt kopec. V podstatě se na nedělním výletě potvrdila teorie, že co si člověk nevyfotí, to nezažil! :) Takže jsem každý pro jistotu měli foťák... ehm... i moje stará krychle se dá nazvat foťákem:) a fotili jsme jak strhaní. Takže když přišlo na společné foto, které chtěl každej z nás asi 5ti lidí mít, udělali jsme seskupení, nastavili autospoušť, postavili naši kupku foťáků na nějaký přilehlý výstupek a smáli se asi tak 10 minut, než doběhly všechny autospouště :))) Někdy to bylo docela legrační! Samozřejmě zazněli nápady typu: Zeptej se řidiče autobusu, jestli nám neudělá společné foto :) atd. atd., ale většinou jsme to nějak vykutili.
Takže jsem dorazili asi do 12 km vzdáleného parčíků, kde se volně pásla divoká zvěřina = krávy, a kde se civilizace podepsala pouze podobou turistických stánků a betonových toalet :) V podstatě jsme tak 50 procent času fotili úplně všechno:), dokonce mám snímek i pánských pisoárů... pro zvědavce - samozřejmě opuštěných :))) Jinak hrad byl fajn... poutá se k němu i nějaká historie, která mě nějak extra nezaujala a bylo by to na delší povídání. Myslím, že si to někdo vymyslel, aby to bylo turisticky zajímavé a tohle já moc nebaštím. Výhled z hradní zříceniny byl fantastický... viděli jsme okolní louky, pasoucí se divokou zvěřinu :), lesíky a malé vesničky... jo, bylo to hezký. Úplně nahoře se líbal nějaký magický kámen... a každej kdo ho políbí, tak bude pak hodně výmluvný... slovo Blarney znamená něco na ten způsob. Tak kámen všichni líbali... já jsem to raději vynechal, protože já si zatím vystačím s tím co mám :))) né, dělám legaraci... spíš se mi moc nelíbil ten chlapík, který tam u té atrakce byl... bylo to trochu akční a tak makal na lidi, aby nespadly... holkám to nevadilo :)

Prošli jsme si okolí a zahradu, dali si svačinku od maminky :), každej vybalil ty svoje řízky :-)))... no... vlastě spíš jsem měl tousty s máslem a se solí :) ale pořídil jsem si k tomu dobrý sýr, takže to bylo výborný. S Kristýnou a Rosťou jsme pak objevili suprovní strom, na kterým jsme pak blbnuli a fotili crazy fotky :)

Výlet byl fakt bomba, hlavně spíš partyja byla super. Teď plánujeme na víkend výlet trochu dál. Půjčíme si auta a vyrazíme do okolí. To se pak těšte :)